Jak se vyrovnat s těžkou nemocí?

Ivana stírala snad po sté neexistující prach z nízkého stolku. „Mamko, nechte toho,“ chytil ji za ruku Tomáš. „Uvidíte, všechno bude zase dobré.“ Jenže jeho chvějící se hlas nezněl příliš přesvědčivě a Ivana už neovládla slzy, které se jí draly do očí.

Její dceři Renatě bylo čtyřiadvacet let a s Tomášem plánovali svatbu, když se z návštěvy lékaře s banální nemocí stala katastrofa. Rezultát odborníků zněl zhoubný nádor v ledvině. Operace, chemoterapie a bezmocné očekávání dalšího vývoje. Renata se uzavřela do sebe, odmítala se bavit o své nemoci, jakoby ji tím mohla přemoci. Na každou otázku, jak se cítí, zda něco nepotřebuje, nebo jen připomenutí, že by se teď měla šetřit, reagovala velmi podrážděně a odmítavě. Dokonce postavila Tomáše před hotovou věc, když mu navrhla rozchod: „Buď se uzdravím a můžeme spolu dál být, nebo to stejně nemá cenu.“ Jak však Ivana s povděkem kvitovala, Tomáš se Renatinou odmítavostí nedal odradit. Cítila, že mu však ubývají síly stejně jako jí. S dceřinou nemocí se nedokázala vyrovnat. Proč se to stalo právě Renatě? Proč to nepotkalo třeba ji, když už od života dostala skoro všechno, co chtěla? Otázek se jí hlavou honilo spoustu, ale odpovědi na ně nenacházela. Nepomohl jí ani manžel. Místo, aby ji vyslechl a Renatu povzbudil, utíkal z bytu.

V zajetí vlastních představ

„Každý nemocný s diagnózou zhoubného nádoru se potýká nejen se samotnou chorobou, ale především s nejrůznějšími představami o prognóze a předpoklady o tom, jak bude nemoc dále ovlivňovat jeho život, a mnohdy i s falešnými mýty,“ říká MUDr. Olga Kunertová, zakladatelka a předsedkyně občanského sdružení Gaudia proti rakovině, které poskytuje psychoterapii onkologicky nemocným a jejich příbuzným a blízkým. „Málokdy nemocní také sdílejí svoje myšlenky, obavy a úzkostná očekávání se svými nejbližšími. A právě tohle jsou zásadní a opakující se momenty, které pacienty zbytečně zatěžují. Nebojují pak pouze s nemocí, ale se svými představami a se svým okolím.“

Netrpí jen nemocní

Nejen samotným nemocným však choroba komplikuje život. Nepříznivá situace se dotýká všech kolem a nejvíce zpravidla těch nejbližších. „I oni mají svoje obavy, potřeby a očekávání, které jsou spojeny s chorobou,“ pokračuje MUDr. Olga Kunertová. „Zkoušce je vystaveno fungování nepsaných pravidel v rodině a nakonec ve všech vztazích. Jelikož se představy jednotlivých účastníků o tom, jak by kdo měl v takové situaci fungovat, většinou liší, dochází ke krizím a přehodnocování vztahů právě v době, kdy by bylo žádoucí se o ně opřít jako o něco stabilního. Skutečnou pomocí v takovýchto chvílích může být rodinná terapie.“

Kde hledat pomoc?

Sdružení Gaudia poskytuje lidem s onkologickým onemocněním i jejich příbuzným a blízkým psychologické služby, poradenství z oblasti onkologie i psychoterapeutickou pomoc. Více informací www.gaudia.org nebo tel. 242 487 327.

Co je důležité…

aby lékaři podávali pacientům informace v dostatečné míře a srozumitelně – jsou pro ně zdrojem adekvátních očekávání a odpovědných rozhodnutí o svém osudu nebránit se pomoci terapeuta – pomáhá nemocnému vytvořit si k informacím od lékaře vlastní postoj, který mu pak může být návodem pro smysluplný a naplněný život v nové situaci

nesplynout s nemocí – terapeut pomůže pacientovi, aby nemoc vnímal jako okolnost, více či méně důležitou, ale každopádně stojící mimo něho nezapomenout, že nemoc sama o sobě člověka nezbavuje jeho rolí – stále bude dítětem, rodičem, kolegou, přítelem nebo odpůrcem někoho… aby nemocný zůstal protagonistou svého vlastního příběhu – bude-li za něho rozhodovat někdo jiný, zbavuje ho lidské důstojnosti a dělá z něj oběť

Připravila: Marie Kurková

Gaudia proti rakovině o.s.

Jak se vyrovnat s těžkou nemocí?

V zajetí vlastních představ

Netrpí jen nemocní

Kde hledat pomoc?

Co je důležité…